Emoce

"V tu chvíli, kdy přijde emoce, u mě to byl velký smutek a obrátila jsem se k "Síle" ("Síla" = prožitková forma dýchání), tak se jakoby zároveň dějí dvě věci současně - probíhá emoce, jakýsi proces emocí, ale není to už v té prožitkové formě, protože moje pozornost je u té Síly. Emoční rovina probíhá, ale tím, že probíhá jakoby "vedle", tak probíhá bez jakéhokoli mého zájmu, řekla bych bez jakékoli motivace s tím něco dělat. Dřív, když jsem neznala Jógu a praktikovala jinak, tak jsem to chtěla prožít, pustit/udržet nebo naopak tím projít, zvládnout to..... Tohle všechno odpadne a ta emoce tím procesem projde bez mé účasti něco s tím dělat. Prožitkový proces té emoce v těle je úplně jiný ve chvíli, kdy je člověk v kontaktu s tou Silou. To pro mě bylo něco úplně nového a neznámého. Když jsem byla se Silou, tak jsem nemusela ničím procházet, něco zpracovávat, něco zprocesovat, ono se to stane samo. Ono to procesuje samo. Ve chvíli kdy člověk dokáže zaměřit pozornost k té Síle, tak se tohle stane." Studentka "Cestou Jógy"

Chcete zažít, co přináší projít procesem emocí bez účasti něco s tím dělat? Studium "Cestou Jógy" - roční program "vzdělávání sebe" prostřednictvím vlastních zkušeností a vlastních prožitků, 9 víkendů od ledna do listopadu 2025, přihlašte se na www.cestoujogy.cz

"Co tedy mám měnit?", ptá se druhý student. Odpověď Učitele: "Ty neměníš nic, ta emoce tam je a Ty otočíš pozornost k té Síle. Nebudeš si říkat žádná slova, protože ta slova jsou myšlenky, které buď tu emoci budou obhajovat, nebo tu emoci budou potlačovat a nebo tu emoci budou transformovat v něco jiného. A to není správné. Vědomí je velmi aktivní, není tam emoční aktivita, ale je tam myšlenková aktivita, doslova mumraj (mám/nemám, chci/nechci, emoce/myšlenka, co/jak....všichni to známe). A aby se tohle nerozvířilo ještě víc, tak ty otočíš pozornost k projevu té Síly. Běžně bych řekla k dýchání. Jen teď není dobré "říkat k dýchání", protože teď byste každý začal "dělat dýchání" a tímto dýcháním tu emoci vlastně potlačujete, ta emoce nemůže jít ven. Tímto "děláním dýchání" jenom vyměníte v mysli ty myšlenkové pochody za konání činnosti dýchat, ale ta Síla se neprojevuje touto formou. Síla je v nás stále a projevuje se pohybem od středu do středu. V každém, stále, pořád.... Někdy může mít rychlejší projev, rychlejší pohyb. Někdy ne. A pak je tady to jedno jediné doporučení: "Obrať pozornost k té Síle a jenom pozoruj tu Sílu. A ty budeš cítit, co se v té emoční rovině děje, ale pozorností budeš u té Síly samotné a ono se něco začne dít."

Student: "Já tomu rozumím. Jen to potřebuji víc popsat, víc se o tom dozvědět...."

Učitel: "Ne. Musíš to zažít. V okamžiku, kdy budeš naštvaná, tak to zkusíš. Místo, abys v té naštvanosti nechala roztočit hlavu, jdi k Síle. V okamžiku, kdy se v nás objeví vztek a víš, že vztek a hněv je v každém z nás, tak to roztočí myšlenky, mluvení v hlavě. A aby se to nedělo, tak zkus jít k té Síle. Ono se to stane. Ty nemusíš dělat nic. Jediné co musíš, je udržet pozornost na tu Sílu samotnou. A jinak neděláš nic. Zásadní je to, jestli "Bytí se Silou" člověk trénuje i v okamžicích, kdy se mu nic neděje. To musí trénovat, i když se mu nic neděje, protože v okamžiku "kdy nebude mít natrénováno", tak v těch nejvyhrocenějších situacích nebude mít tu možnost. Proto dost často mluvím o tom, že Jóga je jako trénink na maraton. Pořád. Jen tak. Ne pro výsledek. Ne účelově. Jen tak s tím být.

Co je Síla? Jak ji u sebe najít? Co přináší být se Silou? Studium "Cestou Jógy" - roční program "vzdělávání sebe" prostřednictvím vlastních zkušeností a vlastních prožitků, 9 víkendů od ledna do listopadu 2025, přihlašte se na www.cestoujogy.cz